Kalendář
| << | 5 / 2024 | >> | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | ||
Projděte se naší školou
Můžete se projít naší školou. Tedy, jenom virtuálně, ale kdo má chuť se podívat, může přijít kdykoliv. Stačí se domluvit.
Soutěže ve šk.roce 2022/23
Naše atletické rekordy
doc/454/ Dočkáme se letos překonání některého školního rekordu?
Projekty EU
Hledání
65.výročí otevření naší školy
Není to tak dávno, co naše škola slavila 60. výročí od doby, kdy první školák překročil práh své školy. To se psal rok 1951. A v letošním roce si budeme připomínat její další půlkulatiny – 65. výročí. Chtěl bych se krátce vrátit do historie, nejenom naší školy, ale školství v Hroznové Lhotě vůbec. Když jsem pročítal staré kroniky a protokoly z pedagogických rad, velmi mě zaujala myšlenka, kterou v roce 1880 napsal do protokolu školy pan nadučitel a správce školy, Alois Dlabal: „Obraz dokonalé školy nakreslil pan učitel Gabriel Štefan asi v tento smysl: Dobrá škola podobá se řádnému a šlechetnému muži, v němž, ač sám mlčí, skutky a život vypravují“. Myslím, že šedesát pět roků existence nové školy, úsilí učitelského sboru i vnímavost naprosté většiny žáků tato slova potvrzují. Ještě jedna poznámka v úvodu. Školství v Hroznové Lhotě má velmi bohaté tradice, sahající hluboko do dějin středověku. A právě při studiu mnoha materiálů, které jsem před lety použil pro tvorbu našeho Jubilejního sborníku, jsem zjistil, že se zřízením lokální kuracie v roce 1751 byla v Hroznové Lhotě pravděpodobně zřízena triviální škola. Tedy je to letos 265 roků.
A nyní již k novodobým dějinám naší školy. Před druhou světovou válkou nebyla v Hroznové Lhotě měšťanská škola, pouze obecná. Učilo se na několika místech. Myšlenka zřídit „měšťanskou školu“ v Hroznové Lhotě byla aktuální. Dne 10. června 1945 se usnesl MNV s předsedou Dr. Františkem Pavlicou podat žádost patřičným úřadům o povolení Újezdní měšťanské školy v Hroznové Lhotě. Žádost byla odeslána 13. června úřední cestou na Ministerstvo školství a národní osvěty. Obec Kněždub projevila neochotu připojit se k obvodu újezdní měšťanské školy v Hroznové Lhotě, a tak se sešli 29. srpna 1945 zástupci MNV z Tasova, Kozojídek, Žeravin a Hroznové Lhoty. Dospěli ke společné dohodě a jednomyslně projevili souhlas ke zřízení školy. Současně se zavázali ke společné úhradě věcného nákladu. Zástupci obcí se rovněž usnesli vyslat k Zemskému národnímu výboru v Brně deputaci předsedů místních národních výborů přiškolených obcí k urychlenému zřízení újezdní měšťanské školy. A bylo rozhodnuto. Pro zřízení školy byl ustaven fond, jehož správou byl pověřen hroznolhotský národní výbor. Na tento fond byly ukládány finanční dary občanů, různých sdružení i firem z Tasova, Kozojídek, Žeravin a Hroznové Lhoty. Dokonce přispěl dárce z Hrubé Vrbky. Začátkem roku 1946 bylo na fondu již 220 354,- Kčs. Vyučování na nově zřízené Újezdní měšťanské škole v Hroznové Lhotě začalo 19. února 1946.
Protože měšťanka neměla vlastní budovu, bylo rozhodnuto o stavbě nové školy. Školní rok 1946/47 se vyznačoval přípravnými pracemi. V první řadě byly podniknuty kroky, aby stavba byla zařazena do dvouletého budovatelského plánu. Toho bylo dosaženo. Náčrty ke stavbě vyhotovil prof. Ing. Dr. A.Liebsher, profesor Benešovy techniky v Brně. Původní návrh obsahoval reprezentační budovu pro měšťanskou i obecnou školu s tělocvičnou a sálem. Kromě toho byla plánována ještě stavba mateřské školy a rodinné byty pro správce školy a učitele. Celková výše projektu dosáhla 22 000 000,- Kčs. Nadřízené orgány však rozhodly (po osobní návštěvě místopředsedy Zemského národního výboru v Brně) o tom, že se škola nebude stavět v plánovaném rozsahu, a tak se původní návrhy musely přepracovat. Profesor Liebsher vypracoval nový návrh, pouze však pro měšťanskou školu. Zemský národní výbor povolil obci postavit čtyři bytové jednotky pro učitele. Okamžitě bylo jednáno s Moravskou bankou v Brně o půjčce na stavbu školy ve výši 9 milionů korun. Půjčka byla poskytnuta a mezitím bylo objednáno v hodonínských cihelnách sto tisíc cihel, které však byly velmi zdlouhavě dodávány až do konce června 1947.Výkopy základů byly zahájeny 23. července 1947. Stavbě přálo suché a slunečné počasí (suchý rok 1947), hlavně výkopovým pracím, jež v místě kotelny dosáhly hloubky až 7 m. Veškeré práce však byly brzděny nedostatečným přídělem stavebních hmot. V roce 1948 byly postaveny učitelské bytovky (hrubá stavba) a provedena kanalizace od novostavby měšťanské školy. Ve školním roce 1948/49 bylo dostavěno na novostavbě školy druhé patro. Učitelské bytovky však ještě nebyly dokončeny. Omítka se dodělávala o hlavních prázdninách. Dne 6. května 1950 navštívila staveniště ministerská komise Ministerstva školství v čele s náměstkem B. Pluhařem. Komise nařídila čs. stavebním závodům menší úpravy a rozhodla, že celé přízemí bude sloužit národní škole ( dnes prvnímu stupni ). Ve stavbě mělo být pokračováno urychleně tak, aby od 1. září 1950 v ní mohlo být zahájeno vyučování, což se nepodařilo, a vše se o rok opozdilo. Konečně byly dokončeny učitelské bytovky, a tak se mohli stěhovat první učitelé.
Slavnostní otevření nové školy připadlo na 1. září 1951. Žáci „střední“ školy (dnes 2.stupeň ) se shromáždili společně se žáky národní školy v tělocvičně, kde vyslechli rozhlasový projev zástupce Ministerstva školství, věd a umění k zahájení nového školního roku. Poté pohovořili k žákům oba ředitelé, Julius Klusák (za národní školu) a Antonín Gazárek (za střední školu). Žáci byli uvedeni do svých tříd a seznámeni se školní budovou. Po programu ve škole odešlo žactvo v průvodu k pomníku padlých, kde položili pionýři kytice. Po tomto aktu se žáci rozešli domů. Tak začala pouť naší školy, školy, kterou je vidět pěkně ze všech stran.
V minulých letech nebylo v naší škole o žáky nouze. Vůbec nejvíce žáků ji navštěvovalo ve školním roce 1965/1966 – 496 žáků. Proto také měla naše škola své „odloučené pracoviště“ v Tasově, které bylo v roce 1998 rozhodnutím školského úřadu zrušeno. Důvodem byl stále se snižující počet dětí. Od té doby navštěvují děti pouze školu v Hroznové Lhotě. Dnes v České republice demografický vývoj stagnuje. To se odráží v počtu žáků v naší škole, který poklesl už pod 200. V roce 2014/2015 to bylo 189 žáků.
V roce 2003 získala naše základní škola právní subjektivitu a stala příspěvkovou organizací. Sloučila se též s mateřskou školou. Od roku 2011 nosí naše škola ve svém názvu jméno Joži Uprky. Čestný název jí udělilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Celý název školy tedy zní: Základní škola a mateřská škola Joži Uprky Hroznová Lhota, okres Hodonín, příspěvková organizace.
V posledním období proběhla ve škole celková rekonstrukce. Škola dostala novou střechu, fasádu i okna. Starou nevyhovující kotelnu nahradila nová, ekonomičtější a ekologičtější. Přibyly antukové kurty a hřiště s umělým povrchem. V areálu najdeme sektor pro skok do dálky a vrh koulí. Zatím čekáme na novou tělocvičnu. Vše je připraveno, jenom to nejdůležitější chybí - peníze. Snad se škola dočká. Zaslouží si to.
Také vnitřní prostory dosáhly změn. Staré školní žákovské lavice nahradily nové, výškově nastavitelné, které splňují nové hygienické předpisy. Byly vybudovány nebo modernizovány nové učebny. Kromě zmodernizovaných učeben přírodních věd, informatiky, estetické výchovy, interaktivní učebny 1. stupně jsme nově vybudovali špičkově vybavenou jazykovou laboratoř a v současné době se dokončuje rekonstrukce dílen. Přes letní prázdniny plánujeme nové oddělení školní družiny. V pěti odborných učebnách máme moderní interaktivní tabule. V prostorách, které vznikly v bytě pana školníka, mohou zájemci navštěvovat letecko-modelářský kroužek či keramiku. V sadu pojmenovaném po svém zakladateli, panu učiteli Bajarovi, najdeme velké množství starých odrůd jabloní i jiných stromů. Zajímavostí je, že plody z těchto stromů využíváme na výrobu vlastního jablečného moštu.
V dlouhé historii naší školy se můžeme pochlubit řadou nadaných žáků, kteří se dokázali v těžké konkurenci prosadit i na úrovni národní či mezinárodní. Především jsou známé výkony Sylvy Škabrahové , která dosáhla vynikajících výsledků v atletice, v běhu na 800 m. Byla reprezentantkou České republiky. Stejně tak náš absolvent Josef Kozumplík, nejdříve jako cyklista byl Mistrem České republiky v časovce družstev, později pak reprezentoval naši vlast v dlouhém triatlonu. V kolektivních hrách (ve volejbale) vynikla Martina Chromečková. Své první volejbalové krůčky udělala v tělocvičně hroznolhotské školy, aby nakonec hrála nejvyšší extraligovou soutěžČeské republiky. S volejbalem na naší škole začínala, ale nakonec skončila u kopané dívek, Lucie Brhelová. Byla také pozdější reprezentantkou České republiky ve fotbalu žen. Z jiných oborů vynikl například akademický sochař a medailér, pan Josef Uprka, nebo malíř a litograf, pan František Pavlica, ve střelbě pánové Miroslav Šantavý, Jaromír Větříček a Josef Fiala, pan Miroslav Hlahůlek v kopané.
V průběhu dlouhých let naši školu navštívili také významní lidé, např. režiséři Zdeněk Troška a Dušan Rapoš (Fontána pre Zuzanu) či zpěvák Daniel Hůlka. Podpořit naše štafetové běhy přišly dvě vynikající atletky - Dana Zátopková, Helena Fibingerová nebo Josef Zimovčák, mistr světa na vysokém kole. Významných lidí, kteří tu byli, je jistě víc, ale není cílem všechny jmenovat.
V průběhu let naši žáci dosahovali výborných umístění v různých oblastech činnosti, od okresní úrovně až po národní. Od přírodovědných disciplín (matematika, biologie, fyzika ), přes výchovy ( výtvarná výchova, hudební výchova ), náboženství ( soutěž Bible a my ) nebo sportovní disciplíny ( atletika, florbal, volejbal ). Jenom za posledních pět roků jsme postoupili 13krát do národního kola, 27 krát jsme se probojovali do krajského kola. Národním i krajským kolům předcházela kola okresní, ve kterých naši žáci stáli 75 krát na pomyslné bedně. Připomeňme si alespoň namátkou některé naše úspěšné žáky z celostátních kol – Jakub Kotal a Petr Smištík - 1.místo v pěvecké soutěži Karlovarský skřivánek, Vojtěch Vašica - jeho práce o Cyrilu a Metodějovi byla vybrána do závěrečného hodnocení v Praze. Sestry Anna a Alžběta Grombířovy vynikly ve více oborech – olympiáda biologická, dějepisná, matematická, v českém jazyce, soutěž Bible a my. Národní kolo – dějepisná olympiáda, Bible a my. Lucie Migotová a Silvestr Stanislav – národní kolo v soutěži Bible a my. Vynikajícího výsledku dosáhlo naše družstvo mladších žáků v atletické soutěži Kinderiáda. Třikrát za sebou jsme postoupili do celostátního kola v Praze. A umístění? V roce 2010 jsme v konkurenci 42 škol, které se strahovského finále zúčastnily, zvítězili. Z dalších dvou našich účastí na Kinderiádě jsme si přivezli páté a desáté místo. Rok 2010 byl pro náš sport velmi úspěšný. S florbalovým týmem dívek jsme se probojovali až do finálového turnaje přeboru České republiky „Orion florbal cupu“. Zde jsme skončili na skvělém třetím místě. Těch skvělých výsledků našich žáků bylo mnoho. Chtěl bych jim za skvělou reprezentaci školy i obce poděkovat. Jim, ale též jejich učitelům, kteří je na soutěže připravovali.
Škola v průběhu let vešla do podvědomí široké veřejnosti také pořádáním štafetových běhů Emila Zátopka ( příští školní rok to bude již dvacátý ročník), tradičních společenských plesů ( XXIII.), divadelních představení, pořádáním turnajů v kopané McDonald´s Cup a dalších. Spolupodílí se na akcích obcí – Dny matek, obecní dny.
Na škole pracuje řada zájmových útvarů – kroužků. Mnohaletou tradici má lidový soubor Kamejka. Na škole od roku 1996 vychází školní časopis Střapec, který navázal na podobný školní časopis z poválečné doby. Jmenoval se Hlas.
Naše škola slaví 65. narozeniny. Přejme jí mnoho štěstí.
PaedDr. Lubomír Kříž, ředitel školy
Slavnostní akademie