Kalendář
| << | 5 / 2024 | >> | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | ||
Projděte se naší školou
Můžete se projít naší školou. Tedy, jenom virtuálně, ale kdo má chuť se podívat, může přijít kdykoliv. Stačí se domluvit.
Soutěže ve šk.roce 2022/23
Naše atletické rekordy
doc/454/ Dočkáme se letos překonání některého školního rekordu?
Projekty EU
Hledání
Zájezd do Polska
Už na začátku školního roku jsme se dozvěděli, že je možnost jet s velickou školou do Polska, protože tam je kluků florbalistů málo.
Tak jsme se já – Staňa a moji nejlepší kamarádi Jožka, Zbyňa a Martin od našeho pana ředitele dozvěděli, že jsme byli povoláni na reprezentaci Základní školy Velké nad Veličkou ve florbale. Samozřejmě jsme všichni nabídku přijali a ve středu 27. 9. v osm hodin večer jsme odjížděli směr Polsko.
Cesta byla velmi dlouhá, vyčerpávající, ale i zábavná, poněvadž tam jeli kluci z Velké, se kterými se známe z jiných akcí a s nimi jsme se opravdu zasmáli. Maňák, Dola, Onrys a Šimša nezklamali. Maňákovy průpovídky nás bavily celou cestu tam i zpátky.
Cesta trvala asi 11 hodin, takže v sedm jsme byli na místě. Vybalili jsme si a šli na snídani. Poté jsme šli k nedalekému moři. Moře bylo velmi studené, ale ani to neodradilo některé odvážlivce od koupání. Po obědě následovala asi 12 km procházka po písčité pláži, abychom si zahráli pár minut plážového fotbalu. Do penzionu jsme se vrátili hodně vyčerpaní, protože v hebkém písku po nekonečné pláži se jde opravdu velmi špatně. Další den byl spíše takový poznávací, jeli jsme do Noweho Dwóru Gdaňského. Viděli jsme nejdelší dřevěné molo v Evropě, jeli jsme lodí a šli do skanzenu. Večer jsme šli brzo spát, protože ráno nás čekal hlavní důvod, proč jsme tam jeli, tedy florbalový turnaj.
Ráno po snídani jsme vyrazili do nedaleké školy, kde byla hala. Byli jsme plní očekávání a nadšení, jak budeme hrát. Všichni měli trému, abychom něco nepokazili. Já jsem doufal, že vyhrajeme, protože jsem věděl, že máme výborný tým , Zbyňu a jeho kouzelné ruce a florbalku, která hraje sama a pořád dává góly. Takže turnaj jsme s přehledem vyhráli a s krásným skóre 20:0 jsme mohli v klidu spát. Chvílemi to sice vypadalo, že náš hlavní kouč, pan ředitel velické školy František Frýdecký, turnaj nepřežije. Dával nám instrukce, jak máme hrát, ale nakonec vše dobře dopadlo a za dobrý výkon nás pochválil.
Po ukončení zápasu jsme jeli na penzion, kde jsme si jen tak povídali. V neděli ráno jsme se sbalili a šli na pouštění draků. Po obědě ve 13 hodin jsme odjížděli domů. Cesta domů byla nekonečná, ale zároveň skvělá, protože náš bývalý pan ředitel řekl, že druhý den nám zařídil ředitelské volno. Do Lhoty jsme dojeli po půlnoci, tam už na nás čekali rodiče. Výlet se nám všem velmi líbil a doufáme, že se do Polska ještě podíváme.
Stanislav Jagoš, Zbyněk Smetka, Jožka Pavlica, Martin Matyáš