OČIMA ŽÁKA

Dneska naši školu navštívil Mikuláš spolu s anděly a čerty. Když přišel k nám do třídy a pozdravil, měl jsem trochu strach, protože se ve mně hnulo svědomí. Ne vždycky jsem byl takovým žákem, jakého si Mikuláš (a taky moji rodiče a učitelé) představují. Když přišel čert a začal číst jména hříšníků, doufal jsem, že tam nebudu- nebyl jsem, i když si někdy myslím, že bych tam patřil. Zazpívali jsme písničku, čerti, andělé a Mikuláš se rozloučili a odešli. Na Mikulášskou diskotéku, která následovala, jsem odešel s přesvědčením, že se do příštího Mikuláše zlepším, abych se nemusel třást, až zase přijde čert se seznamem.

OČIMA DEVÁŤÁKA

Přípravy byly velkolepé. Rohy, ocas, kožich, všechno muselo být ready. Všichni to vzali zodpovědně, takže není nač si stěžovat. Někteří se báli víc, někteří míň, Mikuláš měl ale všude respekt a to bylo hlavním cílem dnešního dne. Nakonec jsme byli všichni rádi, že už jsme venku z těch ne zrovna moc příjemných kostýmů, ale za tu srandu to stálo. Příští rok na Mikuláše (a nejen tehdy) si na tohle vzpomenu a bude mi smutno.

Však nahlédněte